Dvouletý Hugo testuje dětskou kuchařku „Přírodní superjídlo pro děti a batolata“, jak obstála?
Musím se hned na začátku tohoto článku přiznat, že nejsem žádná velká kuchařka. Nikdy jsem nebyla, a nebaví mě to. Je proto možná s podivem, že moje knihovna obsahuje poměrně velké množství kuchařských knih. No – já se na to jídlo v nich nafocené ráda dívám 😀 Ale! S příchodem Huga se samozřejmě spoustu věcí změnilo, a mně bylo jasné, že teď už se vaření nevyhnu. Krátce po zavedení příkrmů přišel čas, kdy Hugo domácí jídlo úplně odmítal, a žil na kupovaných skleničkách. Pak začal odmítat i ty. A od té doby vedeme s jídlem válku. Hugo je malý, drobný, ale mimořádně silný, průbojný a tvrdohlavý, když do něj potřebuji nějaké jídlo dostat.
Byla jsem proto ráda, když mi Alice nabídla vyzkoušet a zrecenzovat novou dětskou kuchařku – “Přírodní superjídlo pro děti a batolata”. Doufala jsem, že třeba objevím nové recepty, které zaberou.
Předně musím říct jednu věc, totiž že kuchařka je po formální stránce opravdu krásná a kvalitně provedená. Pěkné obrázky chutných jídel, které vypadají tak dobře, že je hned chcete vařit (nevím, jak na vás, ale na mě tohle prostě platí – jím hodně očima); smysluplný úvod, kde se dozvíte spoustu důležitých informací o složení potravin, jejich skladování nebo způsobu vaření; místo na poznámky; nebo rejstřík, ve kterém hledáte podle potravin (to je tak důležité!, nemám ráda kuchařky, kde není).
Kniha obsahuje recepty od jednoduchých pyré pro děti od 4 měsíců až po hlavní jídla a svačiny pro děti od 12 měsíců. My jsme s Hugem uvařili několik hlavních jídel, přičemž jsem se snažila vybrat je tak, aby to bylo pestré – jeden recept s rybou, jeden zeleninový, jeden s kuřetem atd. Co je důležité – když píši, že jsme vařili s Hugem, tak to myslím doslova. A kupodivu, ono to výjimečně i fungovalo. Všechny recepty totiž byly velmi snadné a rychlé na přípravu, takže se náš “milostpán” nezačal nudit a zlobit, a naopak mi ještě pomáhal dělat batátové placičky a rýžové kuličky, a moc ho to bavilo. Jak po našem vaření vypadala kuchyň, si asi umíte představit.
Na všech receptech se mi kromě rychlosti přípravy líbilo také to, že neobsahovaly zbytečně moc surovin, že postup přípravy je opravdu dobře napsaný (a vhodný i pro rodiče jako jsem já, kteří to opravdu potřebují podat, ehm, jednoduše), že naopak obsahovaly suroviny, které se daly poměrně dobře sehnat, a když už jsem něco nesehnala, tak jsem to nahradila něčím jiným – a světe div se, ono to taky fungovalo. Poslední zmíněnou věc považuji ostatně za jednu z nejdůležitějších – že se vám recept nesesype poté, co nějakou surovinu musíte zrovna nahradit jinou. Tak se vlastně snadno stane, že z jednoho receptu si časem vytvoříte další tři variace, jak jídlo uvařit trochu jinak, a celá kuchařka se vám tak ještě rozroste.
A co je úplně nejdůležitější? Že všechna jídla, která jsem vybrala, byla opravdu chutná. Happyend v podobě nadlábnutého Huga sice nenastal, bohužel, ale třeba Zapékané rýžové kuličky s lososem a hráškem jsou mým novým oblíbeným jídlem, a po Masových kuličkách s mrkví se oblizoval i můj muž, a to je tedy co říct!
Kuchařku autorek Shazi Visram a Cricket Azima vám tudíž mohu opravdu s čistým srdcem doporučit. A když mi dáte vědět, co jste uvařili a co chutnalo vám, budu moc ráda. Já jsem si dala předsevzetí, že postupně vyzkoušíme všechno.
