Mámou stylově Lifestylový blog (nejen) pro maminky o módě, kosmetice, dětech, vaření, bydlení i cestování.

Proč jsem si přestala stěžovat a jak to zvládnete taky

Čím dál častěji se snažím radovat z maličkostí. A být vděčná. Za to že mám zdravé děti, máme kde bydlet, co jíst, můžeme cestovat. Pro hodně lidí na světě to samozřejmé není a já jsem si toho vědoma, jaké máme to štěstí, že my nad tímto nemusíme dennodenně přemýšlet. Už jen kvůli tomu si říkám, že nemám právo si stěžovat na plno malicherností. Počasí je prostě občas na dvě věci, děti bývají často taky nemocné (když mluvím o těch různých virózkách a nachlazeních), nad tím hůl prostě nezlomím a tak to prostě v životě je. Snažím se to přijmout jako fakt a nenechat si tím kazit své dny. Spíš se tomu přizpůsobit a udělat si dny i život navzdory tomu hezký.

Samozřejmě, že když se sejdeme s kámoškami, trochu si zanadáváme, jak je plno věcí na prd. Jak nám chlapi doma nepomáhají, kolik toho musíme za den zvládat, že máme špatnou pleť, bolestivou menstruaci, nemáme na naši vysněnou kabelku a tamta potvora si tento měsíc už koupila dvě, děti nám doma dělají bordel a neposlouchají a venku je buď velké vedro, nebo moc prší. Vždycky se něco najde, na co si postěžovat a  kde se politovat. Trošku si vylít to svoje srdíčko.

Já sama si myslím, že je to i zdravé, to ze sebe občas shodit, nechat si pofoukat ty svoje bolístky a jít zase dál. A upřímně narovinu říkám, že je úplně super mít nějakého svého terapeuta, na kterého to můžete všechno „vyblít“. Já jsem jednu dobu jednoho navštěvovala a pomáhal mně být nad věcí a v těch mých zdánlivých problémech se neutopit. Pomáhal se mi dívat na spoustu událostí z jiného úhlu. Jestli vás tedy stále tíží nějaké chmury a přijde vám život kvůli několika věcem na prd, moc doporučuji si toho svého vyhledat. Určitě se investice do něj vyplatí.

Jelikož se ale takové návštěvy terapeutů celkem prodraží, snažila jsem se mimo to pracovat sama na sobě, abych ho už nepotřebovala. Neříkám, že jsem stále v pohodě a stále nad věcí a nonstop plná optimismu, ale myslím, že jsem se dost zlepšila. Hlavně se snažím ze svého života odbourat to stěžování si.

Když se mi do života přiřítí nějaká nepříjemnost, místo toho, abych seděla na zadku a litovala se, vzchopím hlavu a jdu ji řešit, jdu dělat konkrétní kroky k tomu, aby se ta věc vyřešila nebo mě už netrápila. To stejné platí v tom, s čím nejsem spokojená sama na sobě. Místo toho, abych měla mindrák, že něco neumím, něco mi nejde, něco mám jinak, pracuji na tom, abych byla sama se sebou spokojená a v míru 🙂

JAK SI PŘESTAT STĚŽOVAT

A jsou buďto dvě možnosti. Buďto ty svoje chyby přijmout a mít se ráda i s nimi, nestydět se za ně (chce to velký kus odvahy, ale dá se to naučit a hlavně mít se fakt rád, to je základ).

Například jsem od malička děsný introvert. Dříve jsem se za to styděla, že prostě ve společnosti hodně lidí mi není dobře a nedokážu se tam prosadit, ale s věkem jsem pochopila, že to je věc, se kterou se člověk narodÍ a na světě je plno podobných lidí, jako jsem já. Narovinu tedy každému říkám, že občas potřebuji mít ten svůj klídek, potřebuji být občas sama a nabít se energií, kterou mi velká společnost trochu vycucává. Můj muž to už taky pochopil, a když na to přijde, sebere holky a jdou někam ven, abych se mohla hodit do pohody.

Nebo mám větší bříško (ano, mám, nemusíte mi v komentářích lichotit, že mám ploché břicho, děkuji, ale já fakt vím, jak vypadá, když se najím :-))

A mám i problematickou pleť. Jako mladá jsem z toho měla mindráky, nikam jsem nechtěla chodit, teď je mi to vcelku jedno, nahodím make-up, korektor a jdu. Tyto věc jsem na sobě přijala, snažím se s nimi něco v rámci možností dělat, ale nenechám si jimi kazit náladu.

Druhou možností je na těch svých problémech a životních překážkách pracovat. A tady bych mohla uvádět tolik příkladů! Například jsem měla na škole mindrák, že moc neumím anglicky, škola mě to prostě nenaučila. Takže jsem si našetřila z brigád (sama, bez přispění rodičů) na cestu a měsíční pobyt v Anglii. Byl to můj životní risk. Buď anebo. Buď si během měsíce najdu práci, nebo se budu muset vrátit (protože déle jak měsíc bych tam z našetřených peněz nevyžila). Jedla jsem měsíc suché rohlíky, všude po Londýně chodila pěšky (mhd je tam hříšně drahé) a denně navštívila asi 50 kaváren, hotelů, obchodů i pracáků. A víte co? Do dvou týdnů jsem měla dokonce dvě práce zároveň a v Londýně pak zůstala celý rok. V angličtině jsem pak byla mnohem sebevědomější (to už se teď zase říct nedá, ale toto byla pro mě největší škola života).

Nebo jsem vždy toužila žít v Praze. Tak jsem se tu rovnou přihlásila na školu. Začátky bolely, ale splnilo se mi to.

Vždy jsem chtěla dělat, co mě baví, práce v open space mě ubíjela. Díky každodenní píli, práci a vytrvalosti se teď živím blogováním a jsem pánem svého času.

Nesnáším zimu (i můj muž), tak jsme odjeli do tepla, na několik měsíců (Austrálie, Thajsko…).

Nebo taková triviální věc, jako přátelé, kteří vás vycucávají, přenášejí na vás negativní energii. Já jsem byla vždy slaboch jim říct ne, nechci se s tebou vidět. Teď si svého času fakt vážím a jednoduše jsem styk s těmito negativcemi v životě omezila. Mohla bych pokračovat donekonečna. Vždy se dá najít řešení, abyste si už nemuseli stěžovat. Prostě ty okolnosti změňte a dělejte všechno pro to, abyste byli spokojení. A můžete začít jen od maličkostí, třeba si konečně poklidit tu skříň nebo knihovnu, ve které máte takový chaos, že vám jen pohled na ni nedělá dobře. Prostě krok po kroku ke spokojenému životu.

Teď mi najednou stěžování si přestává dávat smysl. Vždy jde udělat změna a vždy se můžu mít a cítit se lépe. Stačí jen chtít a jednat. A když na mě jdou občas nějaké ty lítůstky, že jsme doma zase nemocní, jsem unavená, není mi dobře a nevím co všechno, vzpomenu si vždy na ten první odstavec. Mám vlastně všechno v životě podstatné a tyto moje problémy jsou v globálním měřítku vlastně nic. Opět to je o úhlu pohledu.

(Když jsem dnes dopisuji tento článek, semlela mě zrovna nějaká „hrozná“ viróza, kape mi z nosu, huhňám a cítím se, jako by mě přejel parní válec. Není mi dobře a příjemně, ale vím, že bude líp, venku svítí sluníčko a aspoň mám důvod si poležet s oblíbenými knihami v posteli. Na všem se dá najít to dobré. Tak proč si stěžovat 🙂 ).

Nejsem žádný psycholog, takže ty rady dávám se svého úhlu pohledu a ze svých zkušeností. I přesto budu doufat, že vám v nějakých horších dnech můj článek pomůže a povzbudí vás. Těším se na vaše komentáře!

Co mám na sobě:

5 komentářů

  1. asi si toto budem citat kazdy den lebo sa velmi stazujem, asi na vsetko. stal sa zo mna taky brucoun odkedy som doma na materskej. mas uplnu pravdu, vo vsetkom. dakujem aj za taketo clanky

  2. Hezky napsano…. taky denne na neco nadavam a stezuju si… ,ale uvedomuji si, ze to neni nejlepší řešení.. jen to cloveku bere energii a nic se nezmění… Chce to, najit na všem neco pozitivního a umět mít radost z maličkostí. Přesně jak píšete… důležité je, ze máme zdravé děti a být vděční za podstatne věci.. 🙂

  3. Alicka, nielen dátum narodenia (okrem roku) máme spoločný, ale ako čítam tento článok, tak aj iné veci.
    Presne tak, život ma naučil ďakovať za každý deň, takmer za všetko čo mám a čo prežívam, lebo nič nie je automatické a samozrejmé, aj keď sa nám to popri tých všetkých denných povinnostiach môže tak zdať.
    Každý dostaneme na účet 24 hodín a je len na nás ako ich využijeme.
    Krásne slnečné a pohodové dni želám 🙂

  4. Je to tak stěžování si nikam nevede. Člověk se jen staví do pozice oběti jaký je chudáček. Navíc všichni máme nějaká svá trápení a životní výzvy, a je jen na nás jak se s tím popasujeme. Existuje zajímavá knížka právě na toto téma – SVĚT BEZ STÍŽNOSTÍ:) Její autor Will Bowen byl i v Praze, takže na youtube se dá najít i video v češtine, když byl hostem v pořadu Cesty k sobě. Po zhlédnutí videa se může snadno stát, že zjistíte, že si stěžujete i když si myslíte, že ne:)

  5. Pingback: Outfit: Proč citrónová limonáda spraví úplně všechno | Mámou stylově

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Translate »
Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial