Mámou stylově Lifestylový blog (nejen) pro maminky o módě, kosmetice, dětech, vaření, bydlení i cestování.

Korutany, rakouská jezera a ten nejúžasnější dětský park na světě, aneb dovolená jak má být

Protože jsme z letních prázdnin chtěli vytěžit maximum, rozhodli jsme se, že si ještě před vypuknutím školek a  plného pracovního vytížení vyjedeme do Rakouska. Autem je to relativně kousek a ta příroda tam je krásná. Hlavně u tamních jezer. Zároveň jsme chtěli místo vhodné pro děti, ideálně i s nějakým hlídáním, abychom si s mužem taky trochu dáchli. A protože jsou naše holky vodomilky, podmínkou byl i bazén. Vždy když někam jedeme, je to první věc, na kterou se ptají: „Bude tam i bazén?“

Nakonec jsme se vypravili přes CK Neckermann do hotelu Gartnerkofel, který měl i super polohu – kousek do Itálie (a cca hoďku a půl k moři!) i do Slovinska, hned pod sjezdovkou Nassfeld a blizoučko k nádhernému jezeru Weissensee. Sice to autem vzalo něco přes 7 hodin jízdy, ale vyplatilo se to. Proč? Čtěte dál!

Na místo jsme dorazili v pátek večer, asi půl hodiny před koncem večeře. A byla jsem fakt ráda, že jsme ji stihli! Protože byl zrovna ten den připraven rybí bufet (mají ho tam právě 1x týdně) a řeknu vám, že nám všem vyrazil dech! Hlavně teda holkám, protože mohly omrknout zblízka mečouna i humra, což byl pro ně zážitek 🙂 Co ale bylo všechno v nabídce neomezené konzumace, jsem také nemohla vydýchat. Mořské plody miluju, takže to byla pro mě rajská večeře. Losos na pět způsobů, stejně tak krevety, sushi, ústřice… Můj muž mi jen opakoval: „Div se až doma, jo?“ :-)) Trošku jsem si pak vyčítala ten wrap na „mekáči“ po cestě. Místo něj mi mohly v břiše plavat špagety se slávkami. Pompézněji ten náš pobyt asi začít nemohl. Když je někde špatné jídlo, je pro mě celá dovolená špatně, takže jsem byla ráda, že tady tohoto bát nemusím. (Protože jsme byli ale tak hladoví a hnal nás i čas, abychom něco stihli do toho žaludku hodit, než se bufet zavře, flákala jsem to s focením, což je škoda, určitě by si to zasloužilo pěknější snímky.)

Já doufám, že jste taky stejného ražení jako já a taky tak oceníte dobré jídlo, protože tímto to nekončilo a já to prostě musím popsat. Snídaně byla opět formou bufetu. Ovšem ta nabídka! Bio čaje, fresh džusy, káva na x způsobů, vajíčka na 10 variací, čerstvé domácí pečivo, dokonce i bezlepkové. Stejně tak mléko bez laktózy (velký palec nahoru), spoustu ovoce, zeleniny, palačinky a waffle pro děti atd. atd. No řeknu vám, že jsem tam nějaké to kilčo přibrala. Obědy byly taký průměr, v hotelu většinou počítali, že lidé vyrazí na výlety, tak s těmi se tam moc nepárali, ale zase to pak vynahradily večeře. Nějaký den formou bufetu (většinou tematického – třeba ten rybí, nebo i knedlíkový!) nebo formou 5chodového menu. Ryby, zelenina… to nikdy nechybělo, takže jsem byla fakt nadšená. A pro děti tam taky měly vždy spoustu variant.

S jídlem už tedy končím, to se nedalo shrnout do jedné věty. Přesuneme se k tomu zázemí pro děti, které mě taky dostalo.

V hotelu (který je tedy fakt rozhlehlý, vlastně to jsou 2 hotely spojené dohromady a ze začátku pro nás byl jako bludiště), byla vlastně celá jedna budova věnovaná dětem. Začalo to hlídacím koutkem v 1. patře (kde se o děti starali animátoři, jen mluvili německy, ale Sára se s nimi nějak domluvila :-)) Pokračovalo to takovými těmi obřími prolézačkami v klecích s lany (nevím, jak se tomu říká, ale mají to v každé velké herně), kde byla pro děti i horolezecká stěna a pozemní hokej! Sára tam hned zmizela a vyplivlo ji to o 3 patra níže, tak velké to bylo! No a úplně dole se nacházel dětský bazén (ano, pouze pro děti a rodiče) s dětskou saunou, brouzdalištěm, skluzavkou a různými blbinkami pro nejmenší. Sem holky chodily nejraději. Bazénky, to je prostě jejich 🙂 (V hotelu je i bazén pro dospělé i s wellness světem, ale tam se nám sólo s mužem úplně nepodařilo zajít).

Co mě však úplně odvařilo, tak jsme skoro všude byli sami! Což se moc často nestává, jsem zvyklá v hotelích na šrumec. Tady jsme si bazén několik hodin užívali sami pro sebe. Asi to bylo tou sezónou, ale přijde mi to škoda.

To jsou asi tak ty největší pecky z hotelu (jo vlastně jsem vám ani neřekla o venkovním bazénu s výhledem na hory, ten neměl absolutně chybu!) a povím vám, kam jsme se vydali na výlety. Jak jsem psala, hned za hotelem je sjezdovka Nassfeld, takže jsme se lanovkou nechali vyvézt až na vrchol a byl to tedy úžas! Ta příroda! Wau. Bohužel jsme měli ten den nemocnou Stelinku (na dva dny dostala z neznámých příčin teploty), tak ji celou dobu nosil muž zabalenou v dece, takže jsme nedali žádnou procházku, ale když jsem to shora viděla, hned bych na túru vyrazila!

Pár set metrů od hotelu (v docházkové vzdálenosti) už byly hranice s Itálií, takže jsme se to k sousedům šli prozkoumat a jeden den si do Itálie udělali rovnou výlet autem. Já prostě Itálii miluju a nedalo mi to, když jsem byla takový kousek tam nejet. Prošli jsme se městečkem Gemona del Friuli  (které bohužel v roce 1976 srovnalo se zemí zemětřesení, ale nebylo to teď vůbec poznat) a dali si tam zmrzku.

Kvůli našemu marodovi Stelince jsme asi dva dny trávili v hotelu víc času, než jsme původně chtěli, takže jsme se nedostali na všechny plánované výlety, ale ve finále nám to nevadilo. A byla jsem neskutečně ráda, že se Stela z té záhadné virózy dostala už za dva dny a nemuseli jsme hledat doktora a stačil nám jen Nurofen. Dávala jsem jí i větší množství Epamu 7 na imunitu, to asi mělo velký vliv na její rychlou rekonvalescenci. Ale byla jsem z toho trochu vyplašená, co si mámy budeme povídat, že?

Poslední dva dny dovolené jsme tedy doháněli všechno, co jsme chtěli vidět. A nejúžasnější byl právě náš poslední den, kdy jsme vyjeli k jezerům a to bylo opravdu to nej. Nejdříve jsme se vydali k nejvýše položenému jezeru v Rakousku, ledovcovému jezeru Weissensee. To byla taková krása! To se opravdu těžko popisuje. Voda úplně průzračná, čistá a to okolí prostě taky ochací. S mužem jsme si říkali, že sem musíme někdy zajet na delší dobu, protože takovou nádheru jsme dlouho neviděli. Holky si v jezeře hnedka očvachtaly nohy, ale spousta lidí se tam i koupala, dalo se tam půjčit lodičky a určitě by nám nedělalo problém tam zůstat víc dní (v nějakém hotelu samozřejmě).

V nějakých letácích na hotelu jsme se dočetli i o jezeru Pressegger See, že je prý teplé a super pro děti. Nebylo to daleko, tak jsme tam taky sjeli. Že ale narazíme asi na nejúžasnější dětský zábavní park, který jsem kdy viděla, jsem tedy nepředpokládala. S mužem jsme váhali, jestli jít dovnitř, vstupné bylo 21 EUR a mě večer čekala masáž na hotelu. Holky ale moc prosily, tak jsme jim udělali radost. Tolik atrakcí, kolotočů, autíček a všeho možného… no žasla jsem a holky byly úplně u vytržení a chtěly samozřejmě vyzkoušet VŠECHNO. Což se nedalo zvládnout časově a ve finále se i na něco báli vkročit (a to já taky teda). Tento park byl vlastně hned u toho jezera, takže děti se tam v něm mohly i koupat a řádit. I přímo v jezeře byly nainstalované nějaké prolizky a obří hopsadla. Ale to bylo spíš pro větší. My jsme si alespoň půjčili šlapadlo. Divošky úplně výskaly radostí. No strávili jsme tam půl dne a holky pak úplně odpadly, což se jim nedivím 🙂 Já být dítěte, tak tam asi zešílím štěstím, tolik možností k řádění!

Takže to je tak ve zkratce (skoro ehm). Stal se z toho trochu román, bylo nám tam ale fantasticky a pomalu to předčilo i naši dovolenou u moře! Takže Rakousko na dovču moc doporučuji. A Neckermann těch zájezdů tam má fakt hodně, no mrkněte.

A kdo jste ještě neviděl, natočila jsem z dovolené i vlog, tam jsou ty záběry přeci jen autentičtější než fotky 🙂

2 komentáře

  1. Už jsem se dívala na video a tenhle článek mě ještě více utvrdil v tom, že Rakouska s klukama musíme vyzkoušet. Moc děkuji za informace a krásné fotky!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Translate »
Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial