Mámou stylově Lifestylový blog (nejen) pro maminky o módě, kosmetice, dětech, vaření, bydlení i cestování.

Na kole s dětmi bez pláče – podařilo se

Konečně jsme se dočkali a můžeme s holkama jezdit na kole. Ono se to zdá jako naprostá banalita, ale dopracovat se k tomu, abychom ve čtyřech (z toho s dvěma dětmi) zvládli dojet dále než jen na konec naší ulice a zpět, chtělo několikaletou přípravu. Naše rodina nepatří k cyklistickým fanatikům, na kole chceme jezdit jen tak pro relax a abychom mohli vyrazit na výlety, kam nám nohy nestačí. Takže jsme jednoduše netlačili na pilu. Navíc, já si po přestěhování do Prahy kolo nepořizovala, nějak jsem pro něj nenašla využití. Až teď s dětmi jsem si řekla, že bych asi po 15 letech mohla oprášit svoje cyklistické schopnosti. A tedy musím pochválit i mého muže, který dost značně vyvíjel iniciativu, abychom na těch kolech už konečně jezdili. Minulý rok tedy nadešel zlom a já si to kolo pořídila! Pak se ale začalo kazit počasí a o víkendech najednou byly jiné povinnosti. Takže smutně stálo ve sklepě.

s detmi na kole

Sárinka ta už vlastnila kolo s přídavnými kolečky asi od jejích 3 let a předloni si řekla, že by to chtěla zkusit bez nich. Zjistila ale, že to není zas tak jednoduché a ukáplo i pár slziček. Když už dokázala bez těch mini koleček ujet aspoň pár metrů, řekli jsme si, že jí pořídíme už normální dětské kolo. Minulý rok ještě na zem dosáhla jen špičkami a zvládla s nim opravdu ujet v tahu jen pár metrů. Letos to v ní nějak uzrálo a hned, jak se oteplilo, chtěla na něm jezdit před domem. Krásně do něho dorostla a dokázala na něm jezdit sama bez jakékoliv pomoci. Předtím jsme ji kolo ještě museli přidržovat při rozjíždění a brzdění pro ni byla taky výzva.

Tento víkend nám přálo počasí, a tak jsme si naplánovali na kolech krátký výlet. Nevím, jestli jsem byla z kola víc nervózní já, nebo Sára 🙂 Ale jak se říká, na kole se jezdit nezapomíná, takže mě žádný karambol nepotkal a Sárinka jela taky krásně. Do kopečku křičela, že jí bolí nožičky, ale to se nedivím. Já je odpoledne taky už pěkně cítila. Projížďku jsme celkově moc nehrotili a dělali přestávky, zajeli si na jídlo do restaurace na zahrádku, s holkama na hřiště a projeli jsme se přírodou. Bavilo mě to a chceme naplánovat nějakou delší trasu. Kdybyste měli tipy na hezké cyklostezky ve středních Čechách, kde není půlka Prahy, ráda je uvítám 🙂

Asi se ptáte, co Stelinka. No s tou je to horší, má k srdci přirostlou její růžovou plastovou motorku a párkrát jsme ji přiměli, aby to zkusila na malém kole s bočními kolečky. Asi k tomu potřebuje ještě dozrát, snad ji bude motivovat, jak hezky jezdí Sárinka. Při našich výletech se totiž vozí s tatínkem v sedátku.

Na náš první větší cyklovýlet jsem Sárince oblékla tuto oranžovou větrovku Reima. Je skvělé, že je tak výrazná, tak moji velkou divošku ostatní cyklisté jen tak nepřehlédnou (má totiž zlozvyk začít naprosto nečekaně odbočovat nebo vjíždět do cesty) a ochrání před deštěm i silnějším větrem. A sváču i mikinu si sbalila do jejího oblíbeného pandíkovského baťůžku.

Jak se učily jezdit na kole vaše děti? Máte nějaké tipy a rady?

TIPY NA NÁKUPY:

7 komentářů

  1. Tento clanek je pro me dneska hodne tematicky. My jsme se konecne dokopali koupit nasemu 5ti letemu Filipkovi kolo. Poslala jsem ho s manzele pred barak a nez jsem se vratila z obchodu Filipek suverenne objizdel okolni chodniky. Zadne pridavne kolecka, mela jsem z toho hroznou radost :-). Ale na vetsi vylet si asi jeste chvilku pockame :-). Chce to trenink.

  2. U nás stejně, ještě loni křik, že bez koleček ne, přitom na odrážedle jezdila s nohama nahoře. Ke konci zimy si sama řekla, že chce zkusit kolo a jak bylo pár dnů tepleji, vyndali jsme ho a jakmile pochopila, že se musí trochu rozjet a dát rychle nohu na druhou šlapku, jezdila jako drak. Teď už mám co dělat jí stačit, jezdím na kolobě a fyzičku mam na bodu mrazu 😀 A lyže byly totéž, loni nic moc a letos nás už proháněla 🙂

  3. Náš starší ve 4 letech žádná kolečka prostě z kolo odrážela přesedlal na kolo a jel. Jezdíme rádi kolem Jurečka v Říčanech. Lidi jak kdy někdy jsme tam sami někdy nával. Dokud jsem byla doma mela jsem ráda všední dny z Prahy na Zbraslav a zpět. Ale o víkendu moc lidí.
    Iveta
    PS uvítám typy na kola pro 8 leťáky ☺

  4. Dceři je 3 a půl a ještě neumí pořádně ani jezdit na odrážedle, ani jí to moc neláká a nebudu to nijak hrotit, každého to prostě nebaví a holky jsou většinou šikovnější zase na jiné věci.

  5. Já si myslím, že pokud dítě jezdí nejprve na odrážedle a tedy umí držet rovnováhu, je úplně zbytečné dávat mu kolo s přídavnými kolečky, jen se tím zdrží celý proces učení se na kole. Samozřejmě je každé dítě jiné a některé zvládne přechod na kolo už ve 3 letech, jiné o rok nebo víc později. Dcera začala jezdit na kole ve 4 letech, rovnou přešla z odrážedla, chvíli jsme ji přidržovali při rozjíždění, ale naučila se jezdit sama téměř okamžitě (a to rozhodně NENÍ talent na sport, spíš naopak 😀 ).
    Přeju spoustu krásných společných kilometrů na kolech! 🙂

  6. Ano, o pravdu se dnes dopourucuje poradne odrazedlo jako je davidek, first bike a pak rovnou bez kolecek, musím ríci že u nás funguje – a jsou to holky a zadny sportovci. tak zkuste u druhe opravdu bez kolecek, me se to nezdalo, pak mi to ale rikalo vice mamin….a musim uznat ze jo.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Translate »
Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial